Zákon o evidenci skutečných majitelů: Krok správným směrem, ale s mezerami

V polovině letošního roku začne platit zákon o evidenci skutečných majitelů, který poslanci schválili na konci ledna. Znát vlastníky firem, jež pobírají dotace nebo získávají veřejné zakázky, je pro boj s korupcí, praním špinavých peněz a financováním terorismu klíčové. Česko ale promarnilo šanci, schválená novela není tak důsledná, jak by měla být.

Hodně mezer

První pokus o projednání návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů vzbudil celkem rozruch. Do českého práva má převést evropskou směrnici (5. AML – Anti Money Laundering) namířenou proti praní špinavých peněz a financování terorismu, která akcentuje průhlednost vlastnictví a finančních toků. Směrnici jsme měli implementovat nejpozději loni v lednu, ministerstvo spravedlnosti vedené Marií Benešovou (ANO) ale s předložením návrhu zákona dlouho otálelo.

Pak šlo naopak vše rychlostí blesku – návrh zařadil „mimořádně“ na program vlády premiér Andrej Babiš (ANO) ve chvíli, kdy většina národa měla kvůli koronaviru jiné starosti, právě začínal březnový nouzový stav. Přitom právě Babišovi šel tehdejší návrh na ruku, svěřenské fondy, do nichž vložil své firmy Agrofert a SynBiol, měly z pravidel výjimku. Vláda ale pod tlakem neziskových organizací Rekonstrukce státu nebo Transparency International, parlamentní opozice a médií nakonec normu z jednání stáhla.

Návrh se dostal do sněmovny až v červnu a kritizovaná pasáž o jiném metru pro firmy ve svěřenském fondu v něm nakonec – díky pozměňovacímu návrhu lidovce Marka Výborného – není.

Zároveň ale konečná podoba zákona, kterou odhlasovala na konci letošního ledna sněmovna, není podle neziskových organizací a opozičních politiků ideální. Návrhy pirátů, starostů a občanských demokratů, díky kterým by byl zákon lépe vymahatelný a majetkové struktury transparentnější, se nakonec ve sněmovně – kvůli poslancům ANO, SPD a zčásti ČSSD – prosadit nepodařilo. „Je to krok správným směrem, ale zákon není dokonalý,“ míní pirátský poslanec František Navrkal. „Je v něm hodně mezer, jimiž se může někdo snažit uniknout.“

Impérium AB 2.0: databáze firem a dotací Andreje Babiše

Změny k lepšímu

„Stát dosud neměl nástroje, jak zjistit, kdo je opravdovým příjemcem veřejných peněz,“ komentuje přínosy nového zákona analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus. Zmíněná evidence sice v Česku existuje již od roku 2018, nicméně nefunguje. „Vymezení skutečného majitele bylo nejasné, firmám za nesplnění povinnosti nehrozily žádné sankce, veřejnost nemohla do evidence nahlížet,“ shrnuje Kraus a dodává, „není divu, že evidence zela prázdnotou.“

Zákon, který začne platit od letošního června, může podle něj tuto situaci v ledasčem zlepšit. Firma, která nevyplní kolonky v evidenci skutečných majitelů, se nebude smět ucházet o veřejné zakázky a dotace. Zákon také přesněji než dosud vymezuje, kdo je skutečný majitel firmy – je to buď takzvaný koncový příjemce výhod (má aspoň 25 procent z rozdělovaného prospěchu) nebo takzvaná osoba s koncovým vlivem (má minimálně 25 procentní podíl na hlasovacích právech).

Zákon se zabývá také svěřenskými fondy, které se mimo jiné bytostně dotýkají premiéra Babiše. „Za skutečného majitele svěřenského fondu se považuje jeho zakladatel, svěřenský správce či obmyšlená osoba,“ říká Kraus. Dodává, že pokud by například u Agrofertu byl v evidenci uveden jen správce fondu Zbyněk Průša a nikoliv Andrej Babiš, měli by úředníci vzhledem k veřejnosti známým statutům svěřenských fondů premiéra zbystřit a hlásit „nesrovnalost“. Tou by se pak měl zabývat soud a případně firmě uložit, aby nepravdivé nebo zavádějící údaje opravila. 

Když to neudělá, hrozí podle nového zákona celkem pádné sankce – půlmilionová pokuta pro skutečného majitele a stejná pokuta pro toho, kdo nesprávné údaje zapsal. Skutečnému majiteli, jestliže nebude zapsán v evidenci, hrozí také to, že jeho hlasování bude neplatné a ztratí právo na „výplatu plnění“.

Právo nahlížet do evidence bude mít od června, na rozdíl od současného stavu, i veřejnost. Jestliže pak kdokoliv odhalí „nesrovnalost“, která může být v rozporu s veřejným zájmem,  může ji soudu sám nahlásit.

OpenLux: Kdo jsou opravdoví majitelé lucemburských firem?

Změna k horšímu

Na první pohled se zdá, že sankce jsou celkem drakonické a evidence by tedy mohla fungovat. Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht to ale vidí jinak. Spolu s kolegou z ODS Tomášem Goláněm navrhoval, aby zjištěná „nesrovnalost“ měla okamžitý dopad. Jakmile by se firma octnula v podezření, že v evidenci uvedla něco špatně, nesměla by až do vyřešení této „nesrovnalosti“ pobírat dotace a ucházet se o veřejné zakázky.

Podle schválené podoby zákona se ale bude postupovat obráceně. Teprve po rozhodnutí soudu, že jde skutečně o „nesrovnalost“, bude mít firma problémy. Wagenknecht se obává toho, že soudy se potáhnou a firma bude až do jejich rozhodnutí vesele pobírat veřejné peníze dál. Senátor se nadto domnívá, že soudy nebudou mít chuť pouštět se do rozplétání majetkových struktur.

Skeptický je Wagenknecht také k tomu, že majetkové struktury budou zajímat úředníky. „Doteď měli povinnost, podle zákonů o veřejných zakázkách a o rozpočtových pravidlech, vyžádat si od firmy dokumenty. Nově budou mít jen povinnost podívat se, zda firma vyplnila evidenci skutečných majitelů, nemusí ji nijak srovnávat s dokumenty firmy,“ popisuje. „Podle mého přinese novela změnu k horšímu.“

Neprošel ani pozměňovací návrh piráta Františka Navrkala a starosty Víta Rakušana, který přímo cílil na svěřenské fondy premiéra Andreje Babiše. Konkrétně na současnou nejasnost, zda je Babiš jen majitelem svěřenských fondů, do kterých vložil Agrofert či SynBiol, nebo i majitelem vložených firem. Zmínění poslanci prosazovali zcela jasnou formulaci, že za majitele vložených firem se považuje zakladatel fondu (nikoliv tedy správce). Také v tomto ohledu tedy hrozí, že zákon bude bezzubý, případně se léta potáhnou soudy.

S touto kritikou do určité míry souhlasí i Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu. Zákon je podle něj krok správným směrem, ale „jak velký, to se teprve uvidí“. Záleží na tom, s jakou chutí a odhodláním se zákona chopí ti, kdo zadávají veřejné zakázky, přidělují dotace nebo aktivisté z řad běžných občanů.

Autorka textu: Hana Čápová
Zdroj úvodní fotografie: Facebook Andreje Babiše
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.