Turecko: Země nových kokainových možností

Turecko nikdy nebylo populární tranzitní ani cílovou zemí pro kokain. Kdysi dokonce patřilo ke státům, jež prováděly téměř největší počet razií na obchod s nelegálními drogami ročně. To se ale od nástupu Recepa Tayyipa Erdoğana do funkce prezidenta změnilo. Jako obranu proti možnému spiknutí proti vládě nechal v roce 2016 propustit a zavřít tisíce lidí včetně mnoha státních zástupců, soudců a policistů zapojených do vyšetřování korupce a obchodu s drogami. To se odrazilo i na proměně celosvětové obchodní sítě s kokainem. V minulém roce tak kolumbijská policie odhalila zásilku pěti tun kokainu, směřujících do Turecka.

Pozornost se na Turecko upřela v červnu 2020, kdy kolumbijská protidrogová policie zadržela téměř pět tun kokainu. Drogy byly schované ve dvou kontejnerech, které měly cestovat po moři z kolumbijského přístavu Buenaventura. Na černém trhu by zadržený objem kokainu měl pouliční hodnotu 265 milionů dolarů (více než 5,5 miliardy korun).

Kolumbijský ředitel pro boj s narkotiky, generál Luis Ramírez, uvedl, že při prohlídce kontejnerů plných gumové drtě policejní pes odhalil kokain, který byl maskovaný v 1 733 bílých plachtách. Každá vážila 30 kilogramů, celkem tedy šlo o 4 928 kilogramů kokainu. Předběžné vyšetřování ukázalo, že drogy měly být přepravované podél kolumbijského tichomořského pobřeží do Střední Ameriky a odtud později do Turecka. Jejich přibližná hodnota na evropském trhu by byla 265 milionů dolarů (více než 5,5 miliardy korun), což znamená ohromné ​​zisky pro nelegální kriminální organizace, dodal Ramírez.

Kolumbijské ministerstvo obrany pak oficiálně oznámilo, že zadržený kokain směřoval do Turecka. Tato informace je sama o sobě důležitá, protože Turecko nikdy nebylo tranzitní ani cílovou zemí pro kokain. Během policejní akce nebyl nikdo zadržený; bylo však zahájeno vyšetřování s podporou Úřadu generálního prokurátora s cílem určit, komu drogy patří. Podle ministerstva obrany šlo o největší námořní kokainovou zásilku, jaká byla v poslední době v Kolumbii zabavena.

„Pět tun kokainu je neuvěřitelně velké množství pro Turecko jako cílovou i tranzitní zemi. Největší konfiskace kokainu, které jsme v Turecku měly, nikdy nepřesáhly několik set kilogramů,“ řekl v rozhovoru pro Nordic Monitor bývalý příslušník turecké protidrogové policie, který chtěl z bezpečnostních důvodů zůstat v anonymitě.

Nelegální drogy cestují různými způsoby a prostředky pod ochranou zločineckých organizací, přičemž kokain pochází především z latinskoamerických zemí, jako je Bolívie, Peru a Kolumbie. Statistiky Úřadu Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu UNODC ukazují, že do Evropy kokain obecně putuje lodí nebo letecky, pravděpodobně přes USA nebo Afriku. „Bez trhu, který je připraven k distribuci a spotřebě, by se bez všech potřebných spojení – domácích i zahraničních – žádný drogový boss, který to má v hlavě v pořádku, nepokusil přivést do Turecka tak velký objem drog,“ řekl bývalý příslušník turecké policie. Podle UNODC přitom Turecko nebylo až donedávna vůbec zmiňováno na světových trasách obchodu s kokainem. „Musí existovat něco, co vyvolalo změnu dynamiky systému, nebo se možná objevil nový silný hráč, který chce mít svůj vlastní podíl v zavedeném systému,“ varoval expolicista a naznačil, že nový systém a nový hráč musí mít v Turecku silné politické krytí, aby se odvážil do země přesunout takové množství kokainu.

Tok celosvětového obchodu s kokainem, 2008: UNODC
Tok celosvětového obchodu s kokainem, 2012–2016: UNODC

Před rokem 2013 se Turecko pravidelně umísťovalo mezi zeměmi, které provádějí největší počet razií na obchod s nelegálními drogami. Turecké policejní složky se v tomto žebříčku dokonce dostaly na druhé místo poté, co Írán dosáhl nejvyššího počtu zadržení nelegálních drog ročně. V některých letech počet tureckých protidrogových razií překročil i počet těch íránských.

Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana ale pod záminkou vyšetřování možných spiknutí proti vládě v roce 2016 propustila a zavřela tisíce lidí, včetně mnoha státních zástupců, soudců a policistů zapojených do vyšetřování korupce, radikálních skupin a obchodníků s drogami.

„Spiknutí proti vládě“ lze ovšem chápat i jako ohrožení v podobě série vyšetřování, jež proběhla v minulosti a s úkolem odhalit korupci. Výsledky těchto vyšetřování byly zveřejněny v roce 2013 a zahrnovaly i tehdejšího předsedu vlády Erdoğana, jeho rodinné příslušníky a blízký okruh lidí. Erdoğan, jenž vyšetřování označil jako pokus o převrat ze strany Gülenova hnutí a spiknutí proti své vládě, se tenkrát zbavil policejních šéfů a nahradil je kumpány, jejichž rejstříky trestů jsou naplněné různými záznamy a podle všeho jsou napojení i na syndikáty organizovaného zločinu. Erdoğan navíc jmenoval jako ministra vnitra Süleymana Soylu, který byl v minulosti zapleten do obchodování s drogami. Změnou tureckého postoje vůči obchodu s drogami byl zasažen i Americký protidrogový úřad (DEA), neboť Turecko zatklo a uvěznilo Metina Topuza, dlouholetého překladatele na americkém konzulátu v Istanbulu a pozdějšího asistenta v DEA. Turecká vláda vykonstruovala falešný případ a usvědčila Matina Topuza v červnu 2020 z vymyšlených obvinění z terorismu.

Autorka článku: Nina Kodhajová
Autor úvodní grafiky: Tok celosvětového obchodu s kokainem, 2012–2016: UNODC