Pytlačení mrtvých tygrů

Kauza Ludvíka Berouska před dvěma lety šokovala svět. Celníci spolu s inspektory životního prostředí zjistili a zdokumentovali skupinu lidí, kteří chovali, prodávali, zabíjeli a vařili zdravé tygry na výrobu tradiční čínské medicíny. Až na pár zasvěcených nikdo netušil, že v Česku existují tygří jatka. Všichni aktéři kauzy Berousek byli odsouzeni, rozsudek ale není pravomocný. Fotografie mrtvého tygra a opodál stojícího hrnce s vařícími se kostmi sice otřásly veřejností, nelegální obchod s tygry ale nezastavily.

Přestože kauza Berousek je asi nejlépe zdokumentovaným případem nelegálního obchodu s tygry v Evropě, rozhodně není jediným, kde se snoubí ochota prodat tyto šelmy komukoliv a bez zbytečných otázek. Podobné případy soukromých chovatelů ohrožených druhů, jejichž zvířata se záhadně ztrácejí, se odehrávají po celé Evropě.

Vzhledem k tomu, že tygr je jedním z nejvíce ohrožených živočišných druhů, vztahují se na něj speciální pravidla, a to včetně chovu a množení v zajetí. Podle statistik organizace World Wildlife Fund (WWF) zbývá posledních 3900 exemplářů tygra žijících ve volné přírodě. Proto byli celníci, inspektoři životního prostředí i odborná veřejnost šokováni, jak chladnokrevně celý obchod s tygry v kauze Berousek probíhal. Policie rovněž prověřovala, zda nejde o mezinárodní organizovaný zločin, neboť tygří kosti jsou jedním ze základů tradiční čínské medicíny a údajně léčí bolesti kloubů. U soudu se tato varianta později prokázala.  

Investigace.cz/OCCRP spolu s ICJK, Fundacja Reporterów a organizací Four Paws zjišťovala, jak moc je nelegální obchod s tygry rozšířený, jak fungují tygří množírny a proč v celém byznysu hraje Česko tak důležitou roli? Nahrávky skrytou kamerou, které jsme obdrželi a analyzovali, poukazují na to, že obchodníci s tygry jsou po kauze Berousek sice opatrnější, nicméně komerční tygří množírny fungují dál a nejsou jen výhradou Česka.

  • Ochrana tygrů
 Podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) spadá tygr do kategorie 1, tedy mezi 630 druhů živočichů a 300 druhů rostlin, které jsou bezprostředně ohrožené vyhubením. Mezinárodní obchod s těmito druhy je striktně zakázán a povolení k němu se udělují jen výjimečně. Týkají se zoologických zahrad nebo vědeckého výzkumu. V kategorii 1 tak lze nalézt všechny lidoopy (gorila, orangutan, šimpanz), lemury, pandy, ale i řadu druhů kočkovitých šelem (gepard, levhart, tygr aj.).

Zdroj: ČIŽP

Slovensko: Tygr na Petržalke

Před pár týdny zveřejnila slovenská influencerka „Queen Plačková“ fotografii, jak na vodítku venčí tygra uprostřed bratislavského sídliště Petržalka. Další fotografie, kde Plačková krmí mláďata tygrů, mají hashtag #rancpriziline. Po následné kritice Zuzana Plačková vysvětlovala, že pouze pomáhá kamarádce sehnat peníze na chov tygrů v Ranči pri Žilině. Fotku následně smazala, ostatní snímky, kde z lahve krmí tygří mláďata, ale na profilu zůstaly.

Samotný Ranč pri Žilině se do hledáčku ochránců přírody dostal už před zveřejněním této fotografie. Ochránci mají za to, že Ranč může fungovat jako nelegální množírna tygrů. Jeho majitel Jozef Bajánek navíc tygry prodává na online bazarech, například na Bazoš.sk.

Z komentářů na internetových fórech, které tam sdílejí návštěvníci Ranče pri Žilině, je běžné, že majitelé vodí mláďata tygrů po ranči na vodítku, nechávají je návštěvníky hladit a hrát si s nimi. V jednom komentáři návštěvnice dokonce popisuje, jak když se ale mládě ohmatávání bránilo, bylo přetažené bičíkem. Kontroly ze slovenského ministerstva životního prostředí ovšem žádné pochybení neodhalily. 

Loni jeden z návštěvníků navíc natočil incident, jak jedna žena strká ruku za mříže, aby si pohladila tygra, který však ženu bez milosti pokousal. Incident vyšetřuje policie.

Díky vaší finanční podpoře si můžeme udržet redakční nezávislost.

Staňte se naším podporovatelem a pomozte nám přinášet více důležitých kauz.