FinCEN Files: Česko

Dokumenty SAR o podezřelých platbách uniklé z amerického úřadu na prevenci praní peněz FinCEN se týkají i českých bank a dalších finančních institucí. Z celkového počtu 2100 dokumentů s Českem souvisí 281, každý takový spis má několik desítek až stovek stran. Dohromady se týkají 144 entit – ať už firem nebo lidí, co měli bankovní účty v Česku, ze kterých odešly nebo na ně přišly dolarové platby, jež banky vyhodnotily jako podezřelé.

Tyto dokumenty získala redakce investigace.cz v rámci globálního novinářského projektu FinCEN Files. Projekt představuje čtrnáct měsíců trvající investigace zastřešené Mezinárodním konsorciem Investigativních novinářů (ICIJ) a BuzzFeed News (americký zpravodajský web). Na projektu spolupracovalo přes čtyři sta novinářů z osmdesáti osmi zemí celého světa. Jediným českým zástupcem je investigace.cz.

Výsledky projektu se opírají o více než 2100 uniklých utajovaných dokumentů o podezřelých platbách SAR (Suspicious Activity Reports), které americké banky posílají FinCENu – finanční zpravodajské jednotce Ministerstva financí USA.

Samotný SAR ale ještě neznamená, že někdo pere peníze nebo páchá trestnou činnost. Tyto dokumenty jsou spíš názorem úředníků, kteří mají v bankách na starost prevenci praní peněz, takzvaných AML nebo compliance referentů. Ti vyhodnocují, jestli má platba symptomy finanční kriminality, jestli měl příjemce nebo odesílatel už někdy potíže se zákonem nebo zda jde o jinak rizikové klienty, jakými jsou třeba politici.

FinCEN files

Diagnóza podvodu

Banky se řídí podle řady určitých negativních příznaků, které, pokud jsou splněny, vyhodnotí platbu jako podezřelou. Mezi takové symptomy vyvolávající pochybnosti patří platby z rizikových destinací, jakými jsou například Seychely, Belize, Britské Panenské ostrovy nebo i Kypr.

Jako podezřelé byly vyhodnocovány hlavně platby, kdy se úředníkům FinCENu nepodařilo dohledat téměř žádné informace k firmám, které si peníze přeposílaly – ve většině případů totiž šlo o schránkové firmy z offshorových destinací. Přestože tyto firmy neměly vlastní kancelář, zaměstnance nebo svou webovou stránku, protékaly přes jejich účty miliony dolarů.

Graf znázorňuje výši transakcí za daný rok (výška sloupce) a jejich průměrnou velikost za daný rok (šířka sloupce) – např. v roce 2014 tak byla sice celková částka nižší, ale jednotlivé transakce byly nejvyšší. Oranžová linka ukazuje trend v počtu transakcí za dané roky – např. v roce 2014 nastal zlom a počet transakcí začal prudce růst. Původní částky byly v amerických dolarech, převod je přepočítán kurzem 1 USD = 22 Kč.

Uniklé dokumenty znovu potvrzují fakt, že se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska – ať už ukradené zkorumpovanými úředníky z ruského státního rozpočtu, z vytunelovaných firem nebo z úplatků pro celníky.

To, co je podle SAR novým trendem, jenž banky vyhodnocují jako podezřelý, jsou platby spojené s Čínou a čínskými jednateli ve firmách registrovaných v Česku.

Případ první: Vor v zákoně testuje český finanční systém

V dokumentech, které nám byly zpřístupněny v rámci projektu FinCEN files, je jedna platba přímo napojená na tradiční organizovaný zločin a newyorské podsvětí.

Na této kauze jsme spolu s dalšími 400 novináři pracovali 14 měsíců.

Text vznikl i díky komunitě dárců, která naši práci podporuje. Přidejte se k nim.

Razhden Shulaya byl americkými vyšetřovateli označen jako „vor v zákoně“. Tento termín odkazuje na řád elitních zločinců z bývalého Sovětského svazu, kterým ostatní členové podsvětí musí prokazovat úctu. „Vorové“ totiž mimo jiné řeší spory mezi zločinci nižší úrovně nebo poskytují jejich ochranu. Jako „vor“ měl proto Shulaya podstatný vliv na zločinecké podsvětí a nabízel pomoc i ochranu členům a spolupracovníkům své zločinecké organizace Shulaya Enterprise.

FinCEN si kvůli skupině okolo Shulayi nechal vypracovat studii o „Finančních uzlech mezi euroasijskými kriminálníky a americkými rezidenty“. Zpráva odhalila dvě dříve neidentifikované finanční sítě, zahrnující členy gruzínské mafie v USA, a další spolupracovníky se sídlem v Tbilisi, Gruzii a v Rusku. Razhden Shulaya měl být podle zprávy spojovacím článkem mezi oběma zločineckými světy.

Bankovní převody v rámci Shulaya Enterprise. Zdroj: FinCEN

V rámci SAR (oznámení o podezřelé platbě) vydané FinCenem vyšlo najevo, že v lednu roku 2013 Shulaya zaslal menší finanční obnos i do České republiky, konkrétně šlo o 500 $. Částka měla putovat na konto jistého Davida Gelovanima, kterého FinCen označil za vora v zákoně v Turecku. Asi o rok později mu Shulaya zaslal 4 400 $ ze Spojených států do Ruska. Účel platby není známý. Podle expertů na finanční kriminalitu mohla těch 500 $ být testovací platba, jež měla zjistit, zda bude českými bankami detekována a zastavena. Jestli se tak stalo už z dokumentů nevyplývá.

Proč Razhden Shulaya potřeboval otestovat český finanční systém, se již nedozvíme. V roce 2018 byl spolu s Avtandilem Khurtsidzem, Shulayovým vymahačem a bývalým mistrem světa v boxu ve střední váze, usvědčen z vyděračství. Ještě ten samý rok byl Shulaya v New Yorku odsouzen k 45 letům odnětí svobody. Rozsudek padl za násilnou trestnou činnost, vydírání, krádeže a obchodování s kradeným zbožím a další podvody.

Případ druhý: Magnitského peníze tekly přes české účty

Právník a auditor Sergej Magnitský zemřel ve věku 37 let za obrovských bolestí přivázaný k posteli moskevského vězení Butyrka. Zde ho drželi, bili a mučili dlouhých 358 dní. Jeho věznitelé chtěli, aby vzal zpět svou výpověď, která velmi přesně popisovala praktiky ruské finanční správy a policie, jejich způsoby vydírání soukromých firem, tunelování a přivlastňování majetku.

Česká republika má v Magnitským popsaných finančních schématech svou důležitou roli. Princip těchto schémat i některé jejich offshorové části jsou dodnes používány. Podle dokumentů z projektu FinCEN Files, mělo v českých bankách účty hned několik firem, které byly využívány k převodům nezákonně získaných peněz a k jejich následné legalizaci.

Jednou z nich je skotská firma Castlefront LLP s účtem v českých bankách. Tato firma je mezi odborníky na praní peněz legendou. Kromě Magnitského schémat vystupuje totiž ještě v několika dalších mezinárodních finančních skandálech – ať už jde o takzvaný ruský laundromat nebo skandál Danske Bank, kdy estonská pobočka této dánské banky podle vyšetřovatelů vyprala přes 200 miliard dolarů, pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu.

V kauze Magnitský byla firma Castlefront používána na převod peněz pro další firmu: Prevezon Holdings. Tu vlastní Denis Kacyv, syn Petra Kacyva, bohatého a mocného šéfa dopravy moskevského regionu. Petr Kacyv je považován za jednoho z nejbohatších zaměstnanců veřejné správy v Rusku. Kacyv starší v roce 2012 tento post opustil a stal se vedoucím Odboru pro spolupráci s federálními složkami státu v moskevském regionu. Rodina Kacyvů si za vytunelované peníze pořídila nemovitosti v New Yorku i na jiných místech USA v hodnotě přes 340 milionů korun.

Kde skončily Magnitského peníze?

Podle amerických SAR dokumentů je Castlefront skořápková firma s bankovním účtem v Československé obchodní bance (ČSOB). V soudním spisu Prevezon vs. USA je Castlefront popsána jako společnost, přes kterou se praly peníze. „Tyto peníze pocházely z několika zdrojů, jakými jsou organizovaný zločin nebo finance ukradené ruské vládě zkorumpovanými úředníky,“ stojí v SAR.

Za pouhé dva monitorované měsíce v roce 2017 proteklo přes účet Castlefrontu přes čtyři miliony dolarů. „Přezkum platebních transakcí ukazuje, že Castlefront přes své účty v České republice posílá a přijímá platby od spousty skořápkových nebo neidentifikovatelných firem,“ napsali do zprávy SAR američtí úředníci.

Jednou z těchto firem je Avalux Computer Trading – podle SAR skořápková firma se sídlem na Seychelách a účtem v české PPF bance. Avalux na účty Castlefrontu poslal během 17 dní přes milion a půl dolarů. V PPF bance měly bankovní účty i další firmy ze schématu kolem Castlefrontu – kyperská Sofalco Holding Limited a Aradis International z Britských Panenských ostrovů.

Jak je možné, že české banky nevěděly, že otevírají účty firmám, které podle mezinárodních institucí i médií ve velkém perou peníze? ČSOB se přes svého tiskového mluvčího k našim dotazům odmítla vyjádřit. Na otázku, jestli tyto společnosti v bance ČSOB prošly řádným zkoumáním, aby se zabránilo možnému praní peněz, odpověděl tiskový mluvčí Patrik Madle, že informace tohoto druhu nesdělují.

Graf: Velikost kruhu odpovídá celkové výši transakcí na kterých se daná banka podílela (na základě dostupných dat). Původní částky byly v amerických dolarech, převod je přepočítán kurzem 1 USD = 22 Kč.

„Můžu Vás ujistit, že PPF banka striktně dodržuje pravidla proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML) a řídí se jimi při realizaci všech bankovních operací,“ odpověděla na stejný dotaz tisková mluvčí PPF banky Jitka Tkadlecová.

V roce 2019 došlo v soudním sporu mezi Prevezonem, který Castlefront využíval k praní peněz, a Spojenými státy k mimosoudnímu vyrovnání. Prevezon souhlasil s tím, že za porušení amerických zákonů ohledně praní peněz zaplatí do státního rozpočtu skoro šest milionů dolarů.

Klid ale neměl dlouhého trvání. Už v prosinci 2018 se američtí vyšetřovatelé zaměřili na Natalii Veselnickou, hlavní právničku společnosti Prevezon původem z Ruska. Ta byla obviněna z bránění spravedlnosti při vyšetřování kauzy Prevezon. Veselnická se stala celosvětovou celebritou poté, co se v létě 2016 dožadovala schůzky s Donaldem Trumpem mladším pod příslibem toho, že má kompromitující materiály na prezidentskou kandidátku za demokraty Hillary Clintonovou.

Případ třetí: Politik z Oděsy má rád Česko

SAR Speditions s. r. o. je firma, která patří Igoru Urbanskému. Ten je bývalým poslancem ukrajinského parlamentu a obchodníkem se zbraněmi z Oděsy. Vydělal jmění prodejem zbraní do Angoly, Súdánu nebo Sýrie, tedy do oblastí, v nichž si krvavé konflikty vyžádaly miliony lidských životů. Jeho rodina si před lety pořídila vilu v Kyselce, malém lázeňském městečku na Karlovarsku, a byt v Karlových Varech na adrese Tržiště 380/29, jenž je i sídlem firmy.

V rodině Urbanských ale není úspěšný jen otec. Mladší syn Oleksandr byl nejprve poradcem ukrajinského ministra dopravy, poté se stal úspěšným podnikatelem v bankovnictví a námořní přepravě, v roce 2014 byl zvolen poslancem – sedm let po odchodu svého otce z parlamentu. Starší syn Anatolij též přesedlal z byznysu na politiku. Od roku 2015 je předsedou Oděského oblastního zastupitelstva, tedy ve funkci odpovídající u nás krajskému hejtmanovi. Z titulu své funkce se tak setkává s vlivnými lidmi, například zahraničními politiky.

Dokument SAR označil jako podezřelé hned šest plateb, jež společnost SAR Spedition provedla v roce 2013 v celkové hodnotě 2 792 000,00 $ na účet společnosti Hillway Transits LTD do Regionální investiční banky v Lotyšsku. Bankéřům vadil zejména fakt, že se nedal určit ani předmět platby, ani kdo stojí za společností Hillway Transits, která údajně sídlí na Britských Panenských ostrovech. Vzhledem k podstatě podnikání Igora Urbanského a také faktu, že celá jeho rodina se nějak angažuje v politice, byly tyto platby vyhodnoceny jako vysoce rizikové. České banky, odkud platby do Lotyšska směřovaly, je ale nijak neřešily.

Případ čtvrtý: Ruské a ázerbájdžánské pračky na peníze

V současném Rusku se ve velkém tuneluje státní rozpočet. Takto nabyté desítky miliard korun bohatí Rusové investovali a investují ve stabilních západních ekonomikách. Nemalou část i v Česku a na Slovensku.

V uniklých dokumentech SAR se často objevují i firmy, o kterých jsme už psali v rámci projektů „ruský laundromat“, „ázerbájdžánský laundromat“ nebo „ruská pračka značky Troika“.

Veřejné peníze jsou z Ruska vyváděny prostřednictvím účelově předražených státních zakázek, daňových podvodů nebo plateb za fiktivní služby. Okrádání státu a daňových poplatníků dosáhlo takové úrovně, že tamní úřady zpřísnily pravidla, za jakých podmínek lze měnit větší objem valut a posílat je do zahraničí.

Tato omezení ovšem neplatí pro všechny. Mocní prominenti režimu – takzvaná věrchuška – je dokáží obejít. Na Západě pak za tyto peníze bohatí Rusové nakupují nemovitosti, luxusní jachty, umělecké předměty, prvotřídní lékařskou či kosmetickou péči nebo svým dětem platí školné na prestižních univerzitách.

Co s tím?

Mezinárodní měnový fond (MMF) soustavně upozorňuje na slabiny systému proti praní peněz v České republice. Ve své zprávě z roku 2018 poukázal na signifikantní nárůst peněžních vkladů na české bankovní účty od klientů ze zahraničí. Dále MMF konstatuje, že zdroj, z něhož do Česka přitékají peníze, je většinou neznámý, a proto doporučuje podrobovat zahraniční klientelu hloubkové kontrole.

V hodnotící zprávě z roku 2019 MMF v této tendenci pokračuje: „Nedávné kauzy praní peněz v některých zemích EU odhalily slabiny v systému proti praní peněz napříč Evropou. Autority v Česku by se měly zaměřit na monitoring finančních toků směřujících do Česka nebo z České republiky do zahraničí, především však na sledování transakcí, které jsou spojeny s účty zahraničních osob, a také zkoumat zdroje zahraničního kapitálu.“

Uniklé dokumenty amerického FinCENu tyto obavy potvrzují, na což dlouhodobě upozorňuje i investigace.cz: V Česku se ve velkém perou peníze. Do finančního systému to přináší zvýšené riziko, nestabilitu, zesílený dohled mezinárodních finančních institucí i nedůvěru vůči české koruně. Pokud s tím kompetentní české orgány nezačnou něco dělat, může nastat podobná bankovní krize jako koncem 90. let, kdy banky přicházely o licence i důvěru klientů, kteří si z nich masivně vybírali peníze. Banky pak začaly kvůli nedostatku kapitálu bankrotovat a tisíce lidí přišly o své celoživotní úspory.

Autorka textu: Pavla Holcová s přispěním Kateřiny Špalkové
Autorka grafů: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Alicia Tatone, ICIJ – Buzfeed News

Projekt vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a Nadačního fondu rodiny Orlických.